středa 1. ledna 2025

Tom taxikář a Štědrý večer

Tom byl taxikářem už patnáct let. Jeho zelený vůz, který v zimě trochu hůř startoval, byl pro něj víc než jen prostředkem k obživě. Byl jeho útočištěm, kde se mohl schovat před světem, a zároveň místem, kde potkával lidi a jejich příběhy. Přesto se během Vánoc cítil osamělý. Manželku ztratil před lety a děti žily daleko. Štědrý večer proto pravidelně trávil ve svém taxíku, projížděl městem, a pokud někdo potřeboval odvoz, byl vždy k dispozici.


Toho večera byly ulice klidné. Sněhové vločky tiše padaly a lampy vrhaly na bílé chodníky zlaté odlesky. Tom popíjel kávu z termosky, poslouchal koledy v rádiu a občas zamával kolemjdoucím. Chystal se zamířit domů, když na zastávce zahlédl staršího muže, který mával rukou.


„Veselé Vánoce,“ pozdravil Tom, když muž nastoupil.

„Veselé,“ odpověděl cizinec, ale jeho hlas zněl unaveně.


„Kam to bude?“ zeptal se Tom.

„Do nemocnice na kraji města,“ řekl muž a na okamžik zaváhal. „Moje žena tam leží, má být sama. Já… já chci být s ní.“


Tom přikývl a vyrazil. Během cesty muž vyprávěl o své ženě. Byli spolu přes padesát let, vychovali tři děti a měli rádi Vánoce, ale letos byly jiné. „Nemohl jsem sehnat žádný taxík,“ povzdechl si muž. „Myslel jsem, že to nestihnu.“


Když dorazili, Tom vypnul motor. „Počkám na vás,“ řekl.

„To nemusíte,“ namítl muž, ale Tom jen mávl rukou.


„Je Štědrý večer. Nikdo by neměl být sám,“ řekl.


Muž zmizel ve dveřích nemocnice a Tom se opřel o sedadlo. Přemýšlel, jak ten večer jinak strávil. Po chvíli muž vyšel ven s nejistým úsměvem. „Doktor říká, že žena bude v pořádku. Děkuju, že jste mě sem dovezl.“


„Jsem rád, že jsem mohl pomoct,“ odpověděl Tom. „Veselé Vánoce.“


Cestou zpět mlčeli, ale atmosféra v autě byla jiná – klidná a téměř sváteční. Když dorazili, muž se pokusil zaplatit, ale Tom ho zastavil.


„Tohle je můj vánoční dárek,“ řekl.


Muž mu podal ruku, pevně ji stiskl a odešel. Tom ještě chvíli seděl ve svém autě a díval se na světla v oknech domů. Tehdy si uvědomil, že Štědrý večer nemusí být osamělý – stačí otevřít srdce a být pro druhé.


Nastartoval a vyrazil zpátky do ulic. Kdo ví, třeba ještě někoho potká, kdo by potřeboval trochu vánočního kouzla.






Žádné komentáře:

Okomentovat

Modrý Focus v uličkách Krumlova: Víc než jen jízda

 V Českém Krumlově se říká, že kdo nezná Toma a jeho modrý Ford Focus druhé generace , ten jako by ve městě ani nebyl. Tomáš, kterému nikdo ...